kapitulace a dekapitace - prolog

5. června 2014 v 19:47 | brusinka |  originální tvorba

Proč nepsat když můžu, aneb originální fikce, část jedna. Prolog je abstraktnější než zbytek příběhu, také ho mám radši.
Varování: sugestivní obsah




Prolog



Zlehka odhalená o záclony se odrážející tmou, bere ruku v ruku.Chladné prsty drtí pomalu ty řvoucí hlasitým, teplým životem. Mělké dechy brázdí její hruď, žebra se vypínají pod průsvitným tričkem. Ruka ji stahuje dolů na vlhkou matraci. Zapáchá to v pokoji desinfekcí.

Putuje dlaní po těle druhé osoby v místnosti, každá rána, každá náplast, obvaz ji pod rukou měkce proniká jako jed až do kůže. Nic neříká, tiše sleduje oči zářící v černé mlze a mezi přikrývkami.

Nehty se jí zaryjí do zad, skrze látku jsou na ni napojeny, ona mlčky vzdechne a přiblíží se k ledové soše v její posteli.

Její tričko je přetaženo přes hlavu, vlasy padají na poprsí jako paprsky slunce, toho, které už dávno opustilo tuto krajinu. Ruce hnětou její boky jako těsto a kyčelní kosti z nich trnou pomalou bolestí. Přesto před mrazivou končetinou neuhýbá, když jemně sjede po její tváři.

Tiše se napájí ze rtů stínu v jejím bytě, jejím pokoji, na její matraci.

V jejím srdci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama