[tři symbolicky položené tečky]

26. října 2014 v 19:33 | brusinka |  originální tvorba
pod jazykem se mi občas vytvoří kámen na kterém se dusím a kdykoliv nehraje hudba, slyším v hlavě jenom ((smrt, smrt, smrt, smrt, smrt))
občas se na někoho podívám a vidím je mrtvé
jako nějaká zvrácená superschopnost, ale myslím, že s touhle svět nezachráním
deprese s psychotickými příznaky, zní diagnóza ale já jsem si celkem jistá, že ten chlap na mě doopravdy zíral zpoza dveří
a že sám ďábel běžel vedle našeho auta v maďarsku
a asi mám iluze
napíšu lidem, kteří mi nikdy neodpoví a pak si připadám jako ještě více prohraná bitva
zapálím svíčky a píšu si deník a nemělo by to být tak namáhavé zvednout se z postele a něco dělat
pod žebry se mi hromadí voda, asi se utopím
nechci teď úplně umřít, takže léky asi zabraly, ale pořád jsem mrtvá
zamilovala jsem se do odrazu v zrcadle
nikdy se v něm nevidím, necítím spojení s osobou na povrchu toho skla, je to zvláštní
občas se podívám a vidím dívku občas chlapce a občas ani jedno a nedává mi to smysl, ale jsem s tím smířená
tenhle post nemá smysl
ani můj život
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama