Leden 2016

mimozemšťan v rodném městě

11. ledna 2016 v 20:35 | brusinečka |  brusinčiny kecy
za prvé, omluvte můj lapslock. za druhé, omluvte mou absenci a prokrastinaci.

myslím poslední dobou hodně na sarajevo. v životě jsem v sarajevu byla jen jednou a tehdy nám vykradli auto - tak jsme se předčasně vrátili k babičce na vesnici. myslím také hodně na prahu. věže, lidi.
procházím kolem lidí v metru a říkám si (kolik z těhletěch milých babiček by bylo pro koncentráky pro muslimy?). (kolik těhle hezkých mladých holek věří, že všichni muslimové zlí a muslimské ženy jsou všechny nesvobodné?)
cítím vinu. cítím vinu, protože kdysi když u nás byla válka, odnesli to muslimové. jak bych je mohla považovat za nejnebezpečnější ze všech věřících, když mi, pravoslavní křesťané, srbové, jsme se pokusili o jejich genocidu.
je mi špatně od žaludku.
myslím také na to, že sem nepatřím. poslouchám ostatní lidi jak vypráví příběhy o městě, historii, politice, tradicích. všechny je znám - také jsem se zde narodila a vyrůstala - ale jsou mi vnucené.
nikdy jsem nemohla pocítit tu kulturu, která mi patří, kterou jsem měla uchopit.

je to trochu sobecké. samozřejmě, že si můžu říct, že bych se radši narodila v bosně, protože je to čistě hypoteticky a nemusím řešit problémy typu (jak dlouho než by mě někdo korektivně znásilnil protože jsem lesba?) a (jak dlouho než bych tam spáchala sebevraždu?).
přesto se cítím, jako by mi někdo vyrval srdce. sarajevo. slyším jméno a cítím, ve svém srdci, bušení, letadla, pistole, válku. fronta se zastavila půl kilometru od babiččiny vesnice. co kdyby se byla bývala nezastavila?
narodila jsem se v praze. co kdybych se byla bývala narodila v bosně?

ukradená identita: ale nemám koho bych vinila za tu ztrátu. válka je příliš obecné slovo, a válku nezačal 'někdo jiný'. válku tehdy začali všichni.
slova, identita, politika - vše má jiný význam. žiji ve dvou světech - chtěla bych žít? - ale v jednom z nich se topím a ten druhý je příliš mělký.

ztrácím nit.